Prokleté dítě nebo prokletá kniha?

3. listopadu 2016 v 13:43 |  Recenze
Ani já jsem neodolala novému příběhu s Harry Potterem. Jak je všeobecně známé, jedná se o divadelní scénář. Příběh je samozřejmě napsaný podle námětu J. K. Rowlingové, ale podíleli se na něm i další autoři - John Tiffany a Jack Thorne. Představení v současné době hraje londýnské Palace Theatre. Na oficiálních stránkách najdete veškeré informace a můžete si zamluvit lístky.


Raději jsem neměla žádná očekávání a ani nejsem úplně skalní fanoušek Harryho, ale filmy jsem viděla několikrát a ani knihy mi nejsou cizí. Pro mě tohle není osmý díl, pro mě byl tento svět ukončený dílem sedmým. Tohle byl spíše takový návrat zpět, oživlá vzpomínka.

Poměrně dost jsem se těšila na formu divadelního scénáře, který dá přece jen ještě větší prostor pro fantazii čtenáře. A tady je jí opravdu potřeba hodně, protože si čtenář musí uvědomit, že je to divadelní hra, a tudíž provést různé popsané triky nebude žádná sranda. Tento formát mě opravdu nezklamal, neztrácela jsem se v něm a čtení to bylo opravdu rychlé.

Harrymu je zde 37 a tak úplně jsem si ho nedokázala představit. Vlastně ani ostatní postavy, které známe z klasického Harryho Pottera. Navíc Harry tady působil značně protivně, nevyrovnaně a povýšeně. Z částí, kde se objevovaly scény z předchozích dílů, jsem měla takové smíšené pocity a převažoval spíše pocit, že jde opravdu o co největší výtěžek z něčeho, co už čtenáři znají a mají rádi.

Moc jsem se neztotožnila ani s hlavní pohnutkou Albuse, Harryho syna, která byla klíčová pro celý děj a o čem to vlastně celé bylo. Celkově vztah Harry - Albus pro mě byl trošku oříškem a jejich dialogy na mě působily nedůvěryhodně. Nicméně putování Albuse a Scorpiuse, syna Draca Malfoye, bylo napínavé, bavilo mě a čekala jsem, jak se bude dál vyvíjet. Scorpius na mě působil jako ten kladný, rozvážný, chytrý a zároveň odvážný (tak trochu Hermiona?). Pro mě jednoznačně nejlepší postava.

Rozhodně mě zajímá, jak vypadá divadelní inscenace, jak se s tím poprali herci i tvůrci. Přeci jen fanoušci Harryho jsou zvyklí na určité obličeje, určité chování svých oblíbených hrdinů.

Je třeba přistupovat k tomuto "pokračování" bez očekávání, nespoléhat na to, že je to osmý díl, že to bude jako předchozí díly. Pokud ke čtení přistoupíte s čistou hlavou, pak věřím, že se vám kniha bude líbit. Také ale rozumím těm, kterým se líbit nebude.

Do kterého tábora patříte vy - líbí či nelíbí? Měl se vůbec svět Harryho znovu oživit?
Tak zase zpátky ke knížce, knihomolové!

Niky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivka Ivka | Web | 29. prosince 2016 v 12:56 | Reagovat

Pořád jsem nesebrala odvahu si hnihu přečíst. Jak píšeš, je potřeba k ní přistoupit s čistou hlavou, ale já si nejsem úplně jistá, jestli to zvládnu. Nicméně jsi mě potěšila a to hlavně tím, jak jsi popsala Harryho po letech. Protivný, nevyrovnaný a povýšený (jako bych slyšela Severuse). Abych pravdu řekla, na mě tak působil od chvíle, kdy se dozvěděl, že je čaroděj. A jelikož mám na Ginny názor, že je to tak trochu důvtipem neposkvrněná prázdná studánka, už dopředu jsem víc než lehce předpojatá vůči Albusovi. Spojení Albuse a Scorpiuse (jak jsem si domyslela z článku, jsou nejspíš přátelé nebo minimálně budou po nějakou dobu příběhu v něčem propojeni) je dost předvídatelné - ,,och, kdo by mohl být kamarád syna Harryho? Co třeba mladý Malfoy, když tátové se nenáviděli? Bingo!"
Na druhou stranu mám ráda dramata. Už jen proto, že je v nich spousta prostoru pro fantazii. A zajímá mě, jak se s tím J.K. poprala. No asi dám téhle komerci ještě šanci :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama