Jak se hraje na Hřišti?

24. září 2016 v 1:04 |  Recenze
Švédská manželská dvojice pod pseudonymem Lars Kepler je známá především díky detektivní sérii s vyšetřovatelem Joonou Linou. Teď se ale pustili do něčeho nového. Do série Playground. Ve Švédsku vyšla kniha minulý rok, u nás nedávno pod nakladatelstvím Host.


Playground je označován jako mysteriózní thriller. Je založený ani ne tak na skutečném světě, jako na tom, co se děje po smrti, při zástavě srdce, při klinické smrti. Už v anotaci je naznačeno, že místo, kam se hlavní hrdinka Jasmin při zástavě srdce dostane, je tajemný přístav. Pozná, jaké tam panují podmínky, jak celý přístav funguje. A ví, že to není jednoduché. Po autonehodě, která se odehrává několik let po její první zkušenosti s přístavem, musejí lékaři jejímu synovi zastavit srdce, aby mohli provést operaci. Jasmin, která ví, kam se její syn Dante po zástavě dostane, si také nechá zastavit srdce, aby ho mohla ochránit.

Příběh je založený na docela zajímavé myšlence. Kepler nám představuje posmrtný život, vytváří celý nový systém a jeho pravidla. I tento svět má své záporáky a své kladné hrdiny. Objevuje se tu několik postav, které Jasmin pomáhají a proti kterým naopak musí bojovat.

Příběh byl docela napínavý. Přečetla jsem ho během tří dnů. Byl ale také hodně předvídatelný. Pokud je čtenář pozorný, tak dokáže odhadnout, jak se bude hlavní linka zhruba vyvíjet. Přesto tam bylo pár zvratů, které člověk nečekal. V příběhu bylo také poměrně hodně akce, ale nijak jsem se v tom neztrácela.

Hlavní hrdinka Jasmin mi byla chvílemi protivná a působila na mě opravdu nesympaticky a hodně sobecky. Obzvlášť v chování k lidem, kteří se jí snažili pomoci. Celkem moc nedomýšlela důsledky svých činů a pak se snažila z toho nějak dostat. Chvílemi bylo vyprávění dost brutální a chladné. Někdy jsem měla pocit, že tam jsou takové detaily, které mi tam nesedí. Třeba jak může pětileté dítě vydržet to, co dospělá, vojensky vycvičená žena. Nebo že Jasmin měla při zástavě srdce, která trvala skoro 5 minut štěstí, že se jí nepoškodil mozek a že její tělo vůbec vydrželo dvě "vyprovokované" zástavy srdce za sebou (a to byla ještě v nemocnici po následcích z autonehody).

Celkově mi ale tenhle žánr sedl a člověk i občas zapomněl, kde se děj odehrává, protože prostředí přístavu nebylo zase tak odlišné. Hlavní dějová linka byla celkem uzavřená, takže jsem docela zvědavá, jak bude vypadat další díl, který by měl u nás vyjít příští rok.

Možná jsem měla štěstí, že jsem od Keplera četla zatím jen Stalkera a proto jsem na jeho dřívější psaní nebyla "zvyklá". Tudíž jsem moc neměla s čím porovnávat. Teď musím každopádně přiznat, že se mi kniha suma sumárum líbila.

Co na to říkáte vy? A pak zase zpátky ke knížce, knihomolové!

Niky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama