Fantasy, co má ocas

15. srpna 2016 v 18:21 |  Recenze
Tuhle knížku jsem zaregistrovala na konci knižního battlu mezi Ódinovým dítětem a Jiskrou v popelu. Obě mě zaujaly, takže jsem si je musela hned pořídit. Jako první jsem sáhla po Siri Pettersen a jejím prvním dílu ze série Havraních kruhů. Knížka nese ocenění nejlepší norská fantasy roku 2014. V Norsku byla vydaná v roce 2013, u nás kupodivu až v letošním roce.


Nemusím snad ani říkat, že obálka knížky je naprosto jedinečná a dostatečně vystihující podstatu příběhu. Jednoduchá, na dotek příjemně sametová. A je super, že hlavní obrázek není jen na přední straně obalu, ale přesahuje i na bok, takže v knihovně jí hned poznáte. Je to docela bichle. 560 stránek. Řekla bych, že to vůbec není na škodu a sami na konci uvidíte, že budete chtít, aby jich bylo ještě víc.

Hned na začátku narazíme na mapu Ymslandy, světa, kde se příběh odehrává. Je tam uvedený rok 983, tudíž se dá předpokládat, že se děj bude odehrávat v době kolem tohoto roku. Na oficiálních stránkách Siri jsem narazila i na další mapy - Evropy a nějakého neznámého světa. Každá kapitolka je uvedená symbolem havrana, což mi přijde jako taková třešnička na dortu, a názvem kapitoly, ze které se dá později docela uhodnout, jak se bude příběh dál vyvíjet.

Ve světě aetlingů žije i Hirka. Ta ocas nemá, podle otce jí ho ukousl vlk, když byla ještě malá. Hirce je 15 let a všichni se těší na Obřad, který se má konat v hlavním sídle Rady, která je oficiálním vládcem říší. Hirka se ale od otce dozvídá, že ocas nikdy neměla a je něčím, čeho se ostatní obyvatelé bojí, štítí a věří, že roznáší plíseň. Ódinovo dítě. V té chvíli začíná boj o přežití a Hirka musí utíkat.

Aetlingové jsou lidé věřící ve Vidoucího, v havrana. Tomu slouží rada, která sjednotila 11 říší, kromě Ravnhovu. Tahle vzpurná říše ve Vidoucího nevěří a odmítá podřídit se Radě. Příběh se hodně zaobírá následováním víry, mýty, pověrami, tradicí. Lidé věří, že všechno se děje z vůle Vidoucího a až trochu slepě následují všechna rozhodnutí a přikázání Rady.

V příběhu se objevuje několik hlavních postav. Kromě Hirky tady narazíme na několik členů rady, Rimeho (Hirčina kamaráda, který je vnukem členky Rady), Ramoju (cvičitelků havranů), Eirika (vůdce Ravnhovu) a v neposlední řadě na záporáka Urda (dychtícím po moci). Narážíme tedy na několik různých lidských charakterů a povah.

Jako u každé nové fantasy je zpočátku těžké se v novém světě orientovat. Siri navíc hned v začátku knihy používá všechny výrazy, názvy a jména z nového světa, takže jsem zpočátku byla trošku zmatená. Po pár kapitolách se už ale člověk celkem dobře orientuje, důležité věci jsou vysvětlené. Můžete se ponořit do příběhu, kde i často zapomenete, že aetlingové mají ocas.

Knížka je o přátelství a těžkých rozhodnutích. Nejenom hlavní hrdinky, ale také představitelích Rady. Nechá vás přemýšlet, jak daleko je možné zajít ve lži a kdo je nakonec ten dobrý. A taky, že věci, kterých se bojíme, nemusí být vůbec tak hrozné a pod slupkou se může skrývat něco mnohem hlubšího a správného. Hirka je odvážná, dobrosrdečná, v příběhu hodně dospěje. Je rozhodně mojí oblíbenou postavou a celou knížku jsem doufala, že to prostě nějak vymyslí a vyřeší. Její svět je magický, krásný a děsivý zároveň. Jediné, co mě na téhle knížce mrzí je to, že ještě nevyšel druhý díl!

A zpátky ke knížce, knihomolové!

Niky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama