Cestovní trable knihomola

27. července 2016 v 11:20 |  Život s knihou
A je tu první středeční článek, jupí! Dneska už sice vyšla recenze, ale zrovna se to tak sešlo a nechtěla jsem vás připravit ani o lovce hlav, ani o moje kávové kapky Usmívající se


Jet vlakem nebo autobusem je něco jako synonymum pro Jupí, můžu si číst! Někdo by mohl namítnout, že v autě se taky dá dost dobře číst. To jo, ale to bych nesměla řídit nebo být jediným pasažérem v autě nebo jeden z mnoha pasažérů. Protože a) nesledovat vozovku, zvlášť když řídí můj drahý, to by nebyl dobrý nápad a b) když jedeme ve více lidech, to by mi taky mohlo něco uniknout, a konečně c) když řídím, tak nejde dost dobře číst a sledovat situaci na silnici. Prosím, nezkoušejte to.

Jet vlakem pro mě znamená pohodlí (minimálně větší než v autobuse)…a dlouhou cestu do školy. Přibližně 90 kilometrů kolejí. Přibližně dvě hodiny času. Tolik stránek, kolik by člověk dokázal přečíst. Pro jistotu si beru vždycky jednu knížku navíc, co kdybych náhodou jednu dočetla?!

Přesto, že cestuju vlakem poměrně často (a tudíž je mi známo, jak moc jsou dodržované dané odjezdy vlaků) tak se pořád bojím, že mi vlak ujede. Ve finále pak strávím minimálně 10 minut na nádraží a to si ještě fandím. Povinná výbava každého čekajícího je káva (v kelímku, bez míchátka ve víčku - přes něj se blbě pije). No a deset minut do odjezdu vlaku stojím před cedulí s odjezdy s knížkou v jedné ruce a kafem v druhé (není to úplně praktické, když chcete obrátit stránku, ale to mě vždycky napadne, až když jí chci otočit).

Takže čtu a čtu a najednou přijíždí můj vlak, takže zaklapnu knížku (jako naschvál skončím někde uprostřed stránky!) a utíkám s kafem v ruce k nástupišti. Radím dávat si při běhu pozor, aby vám kafe z kelímku necákalo všude a vy pak šťastní, že jste vlak nakonec stihli, nezjistili, že máte všude ozdůbky v podobě kávových kapek. Když se mi to stalo poprvé, tak jsem koukala na ty malé kapky na tričku a nešlo mi do hlavy, co se to proboha stalo.

Pak už nezbývá, než najít vhodné místo a znovu se začíst. Jediná překážka vlakového čtení jsou přestupy a rozhovory mezi ostatními cestujícími. Tudíž do mojí povinné výbavy patří i sluchátka. Najdu vhodnou hudbu, která mě nebude nutit si zpívat - protože zpívat si a číst dohromady? Schválně si to zkuste.

Připravím si ještě pití, vyndám jízdenku a zařídím si pohodlí přesně tak, aby mi to vyhovovalo (škoda, že se mi do batohu nevejde polštářek). Asi je vám jasné, že tohle zabere nějaký ten čas, takže většinou pak s hrůzou zjistím, že za půl hodiny vystupuju. V horším případě přestupuju. To znamená celé tohle divadlo zahrát znova.

Jenže cesta vlakem nebo autobusem bez čtení je jako ráno bez vyčištění zubů. Jako oběd bez jídla. Jako večer bez vína. Jako jít na záchod bez toaletního papíru. Myslím, že chápete.

A jak vypadá vaše cestování s knížkou?
Dejte vědět a pak rychle ke knížce, knihomolové!

Niky
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. července 2016 v 21:28 | Reagovat

Já to mám podobně, až na to, že nepiju přitom kávu :D Což mi situaci dost zlehčuje :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama